Wrocław 1989
René Matouš (Šimon)
Co lze dodat ke kronikovému záznamu Vládi Mikulce? Atmosféru té dobrodružné cesty za "lokem svobody" popsal dokonale. Tak snad jen hrst matných vzpomínek, po dvacet let zasutých, protože byly již o 14 dní později přepsány čerstvými zápisy z bouřící Prahy.
Před nádražím v Hradci Králové potkávám Karla Plíhala s Emilem Pospíšilem. Říkají, že ve Wrocławi nebudou, a přejou hodně štěstí.
Milá a příjemná Jarka, s níž jsem cestu do Wrocławi absolvoval, vezla s sebou ukrytý poklad: zpěvník Karla Kryla sestavený a opsaný Standou Zárybnickým - Houlou. Ten se, bohužel pro své problémy s StB nemohl cesty zúčastnit a vlastně mi Vláďu Mikulce doporučil, jako slušného člověka, s nímž se do Polska dostanu. Jarka zpěvník v pořádku předala a myslím si, že Karel měl z tohoto dárku velkou radost. Divák Houla mi v publiku Teatra Polskeho nejvíce chyběl.
V rozlehlé aule Wrocławské univerzity, kde probíhala konference, slyším kteréhosi z přednášejících předčítat z papíru monotónní čísla o stavu a počtech politických vězňů v socialistickém táboře. Okamžitě mi naskočí asociace s cimrmanovskou zprávou o cestě do Liptákova a raději odcházím. Předobraz nekonečných polistopadových televizních diskusí už zde působí trochu nepatřičně.
V zákulisí, kam mne vzal vynikající královéhradecký fotograf Ota Nepilý, vládnou emoce. Dvojice krásných polských děvčat říká: Szukam Karla Kryla. A Karel Kyncl s úsměvem podotýká: Některé jazyky jsou opravdu roztomilé. TEN pomenší muž v kožené vestě je opravdu KAREL KRYL? Děcka z Nového Jičína mu přinášejí pozdrav od maminky. Jarek se baví s Hutkou, Třešňák glosuje, je tu i všudepřítomný Jeff [Karel Světnička].
Sedíme v rohu pódia, přichází Kryl. Zpívá. Chybí jen praskání drážek stokrát okopírované desky. Jsou chvíle, které se dají bez ostudy probrečet, zvlášť když bulí všichni.
V hloubi paměti mám zasutou větu, která odněkud přilétla: Nemáme sice co jíst, ale zato máme svobodu. Dlouho si ji opakuji. Ani po tom omamném nadechnutí nás nenapadlo vykašlat se na odjezd a zůstat v euforii do zítřka. To si nevyčítám, pouze konstatuji.